1. října 2022 jsem s dalšími 15 nadšenci přistál na Nosy Be (ostrov s mezinárodním letištěm patřícím k Madagaskaru). Po vyřízení příletových formalit nás před letištěm čekal Aďo a jako správný Slovák měl v ruce láhev madagaskarského rumu Dzama na přivítanou. Každý si dal kalíšek a odjeli jsme do přístavu, kde na nás čekaly 2 privátní čluny a odvezly nás na vedlejší ostrov Nosy Komba do zcela nového resortu Veronika.

Resort stále voněl novotou. Naše parta byla první, kterou zde přivítali. Ubytovali jsme se v 8 pokojích s vyhlídkou na oceán. Každý pokoj je vybaven velkou manželskou postelí a jednou „normální“ postelí. Samozřejmostí je privátní koupelna a záchod. Nejprve jsme se divili, že na pokojích jsou pouze ventilátory a ne klimatizace, ale večer nám bylo všem jasné, že klima není potřeba. Od oceánu pofukoval příjemný větřík a horko nám vůbec nebylo. Před večeří v místní restauraci jsme se sešli v krásném „nekonečném“ bazénu a kochali se pohledem na západ slunce.

Další den ráno začalo naše 4denní putování po parcích a krásách Madagaskaru. Nejprve jsme pluli asi 20 minut lodí do přístavu Ankify, kde jsme se naskládali do tří připravených vanů a vyrazili na cestu. Čekalo nás asi 150 km jízdy. Řeknete si, že 150 km je u nás zhruba 2-3 hodiny. To jste ale nebyli na Madagaskaru! Vyjeli jsme v 8:00 ráno a v parku jsme byli v 13:30.
Cestou jsme měli 40 minutovou zastávku na plantáži, kde jsme se dozvěděli, jak se pěstuje vanilka, pepř, zázvor, kakao, káva,  …. a další koření a plodiny.

V parku Ankarana nás čekala asi 4hodinová procházka na šedé tsingy. Lokální průvodci nám během cesty vysvětlovali původ těchto skalních útvarů, podrobně nás seznamovali s místní flórou, a dokonce našli i nějakého chameleona a lemura. Do hotelu jsme se dostali až za tmy. Ubytování bylo skromné a na tu jednu noc dostačující.

Ráno po snídani jsme vyrazili na dalších 120 km do nejsevernějšího města Madagaskaru: Diego Suarez (místní Malgaši jej nazývají Antsiranana). Po cestě jsme měli zastávku v parku Tsingy Rouge (rouge ve francouzštině znamená červený). Při asi dvouhodinové procházce mezi červeno-oranžovo-hnědými útvary se nám chvílemi zatajoval dech. Přidejte k tomu zelené palmy a blankytně modrou oblohu a cítíte se jako v ráji. Opravdu nádhera. Na hotel jsme přijeli opět za tmy. Je tu sice bazén, ale hladoví a vyžíznění jsme vyrazili do některé z mnoha restaurací, které se nachází v 15minutové vzdálenosti od hotelu. Ti pohodlnější zůstali v hotelové restauraci a u jídla doháněli abstinenci internetu.

Třetí den na cestách jsme strávili v hodinu a půl vzdáleném horském parku Montagne d´Ambre. Nachází se v nadmořské výšce skoro 1 000 m a je v něm citelně chladněji. Dokonce nás zastihl malý déšť, ale naštěstí jsme měli pláštěnky. Opět se k nám přidali lokální průvodci a vyrazili jsme na 3hodinovou vycházku. Po cestě jsme viděli několik druhů chameleonů, dokonce asi 2 cm zástupce nejmenšího druhu chameleona na světě. V korunách stromů jsme zahlédli divoké lemury. Zastavili jsme se i u dvou vodopádů, ve kterých se ale bohužel nedá koupat.

Po cestě zpět na hotel jsme udělali krátkou zastávku na vyhlídce u moře a obdivovali největší baobab ve městě. Večer jsme opět vyrazili do „víru velkoměsta“.

Čtvrtý den nás čekal „pouze“ přejezd zpět do přístavu Ankify a pak lodí na náš resort Veronika. Vyjeli jsme v 8 hodin ráno a do přístavu dorazili po několika přestávkách těsně po čtvrté hodině odpoledne. Ještě 20 minut lodí a byli jsme se sklenkou dobrého drinku v bazénu na resortu.

Další dny se potápěči vyrazili potápět, zatímco nepotápěči relaxovali na resortu a jezdili na různé výlety. V programu jsme měli i společné výlety, například pozorování velryb (keporkaků),

šnorchlování s mořskými želvami (ostrov Sakatia), návštěvu až kýčovitě krásných pláží na ostrovech Nosy Iranja a Nossy Be, nákupy na místním tržišti a procházku po parku Lemuria Land. Všichni si to znamenitě užili.

Při potápění u ostrůvku Nosy Tanikely jsme potkali 2x velkého žraloka kytarového, na lokalitě se dvěma menšími vraky jsme viděli obrovská hejna ryb a při bližším průzkumu jsme spatřili spoustu krokodýlích ryb, perutýnů, nahožábrých slimáků a dalších živočichů. Fakt paráda. Na house reefu před resortem, kam se můžete jít potápět kdykoliv sami, jsme často potkali želvy. Byli jsme i na nočních ponorech. Jediné co bych na potápění vytkl, je zdejší horší viditelnost.

Ještě jsem zapomněl zmínit, že Aďo má na resortu výběh s několika suchozemskými želvami a také pár lemurů, se kterými jsme si užili spoustu legrace.

A co říct na závěr? Náš výlet na Madagaskar se opravdu vydařil. Užili jsme si to všichni – jak potápěči, tak i nepotápěči. Navštívili jsme několik krásných parků, ve vesnicích jsme viděli, v jaké chudobě žijí místní lidé i jaký je rozdíl mezi životem na vesnici a ve městě. Zapotápěli jsme se, zašnorchlovali s želvami, vyfotili si keporkaky, viděli nádherné pláže a užili si s lemury. Prostě správný zájezd pro všechny, kteří chtějí strávit aktivní pohodovou dovolenou.

V roce 2023 jsem tam byl s další skupinou se stejným výsledkem a věřím, že se tam budeme rádi vracet.

Jiří Katrušák

Více informací ohledně plánovaného zájezdu na Madagaskar najdete ZDE

Článek Madagaskar se nejdříve objevil na Nevšední dovolená.